Autorem pozdně barokního sochařského díla, datovaného nápisem na soklu do roku 1747, je Karel Legát z Plzně. Spolu s osazením sochy bylo upraveno i její bezprostřední okolí na tzv. Janovu zahrádku, kterou vymezovalo barokní ohrazení se zděnými pilířky s kamennými hlavicemi a koulemi.

• číslo Ústředního seznamu kulturních památek 106990

• prohlášeno dne  2. ledna 2023

Původem zřejmě barokní objekt, přestavěný někdy v průběhu 19. století.

• číslo Ústředního seznamu kulturních památek 107004

• prohlášeno dne  25. ledna 2023

Svoji podobu získala usedlost v období od druhé poloviny 19. století do počátku 20. století; obytné stavení a chlévy nebyly nijak stavebně upravovány zhruba od konce druhé světové války.

• číslo Ústředního seznamu kulturních památek 107014

• prohlášeno dne  27. února 2023

Povrchový i hlubinný důl s komplexem podzemních prostor se sítí vyrubaných štol a komor. Na povrchu se zachovaly stopy po povrchové těžbě a dalším zpracování vytěžené suroviny.

• číslo Ústředního seznamu kulturních památek 107027

• prohlášeno dne  20. března 2023

Jedná se o dřevěný, asi 6 m vysoký kříž s vyřezávaným korpusem Krista v životní velikosti, datovaný nápisem na soklu do roku 1888.

• číslo Ústředního seznamu kulturních památek 107025

• prohlášeno dne  23. března 2023

Bývalá obecná škola z roku 1932 je dílem plzeňského architekta Hanuše Zápala. Budova je dochována v autentickém stavu z doby výstavby.

• číslo Ústředního seznamu kulturních památek 107047

• prohlášeno dne  15. května 2023

Městský dům pozdně gotického až renesančního původu, s dochovanou dispozicí pozdně gotického obytného schématu, byl upraven do stávající podoby v průběhu 19. století.

• číslo Ústředního seznamu kulturních památek 107203
• prohlášeno dne 1. září 2023

Stodola sloupové rámové konstrukce v líci svisle obedněné prkny vznikla již v šedesátých letech 17. století, velká přestavba (půdorys a krov) proběhla těsně po roce 1900. 

• číslo Ústředního seznamu kulturních památek 107099

• prohlášeno dne 18. září 2023

Celoroubená stavba ze sedmdesátých let 19. století s dochovanými stavebními konstrukcemi včetně specifických detailů a prvků i celkovou dispozicí.

• číslo Ústředního seznamu kulturních památek 107098

• prohlášeno dne  21. září 2023

Pozdně barokní hospodářský dvůr pod hradem Krasíkov (Švamberk) snad již pozdně středověkého založení obsahuje cennou budovu sladovny, sýpky a stodolu. Sýpka a sýpková část sladovny dokládají pozdně barokní stavební fázi, hvozd sladovny a stodola pak fázi z druhé poloviny 19. století.

• číslo Ústředního seznamu kulturních památek 107110

• prohlášeno dne  29. listopadu 2023

Rozlehlý objekt složitého stavebního vývoje, dokládající v několika slohových fázích proměny šlechtického sídla od pozdně gotického hradu v zámek, upravovaný z hlediska komfortu v 19. století a v první polovině 20. století. Majitelé a uživatelé zámku utvářeli lokální, někdy dokonce i celoevropské dějiny.

• číslo Ústředního seznamu kulturních památek 498
• původně kulturní památka prohlášena národní kulturní památkou dne 6. prosince 2023 s účinností od 1. července 2024

Radnice byla vybudována v letech 1554–1559 podle návrhu italského architekta Giovanniho de Statia na místě dvou středověkých domů, jejichž pozůstatky se zachovaly v úrovni sklepů a přízemí. Pozdně gotického původu je západní dvorní křídlo s charakteristickými záclonovými okny.  V období 1907–1912 proběhly novorenesanční úpravy provedené architektem Janem Koulou. Objekt se řadí k nejvýznamnějším radničním stavbám nejen v naší republice, ale i na území zaalpské Evropy.

• číslo Ústředního seznamu kulturních památek 497
• původně kulturní památka prohlášena národní kulturní památkou dne 6. prosince 2023 s účinností od 1. července 2024