Dny lidové architektury Středočeského kraje
Slavnostní zahájení Dnů lidové architektury Čech, Moravy a Slezska 2020 se uskuteční v sobotu 18. července v Muzeu lidových staveb v Kouřimi.
Hlavním centrem letošních Dnů lidové architektury se stane Muzeum lidových staveb v Kouřimi, pobočka Regionálního muzea v Kolíně p.o., ležící na jihozápadním okraji tohoto památkově jedinečného historického města. Tady se v sobotu 18. července v 11 hodin bude konat jejich oficiální slavnostní zahájení moderované Václavem Žmolíkem, jehož součástí bude mimo jiné představení publikace „Lidové stavby Středočeského kraje“ a otevření výstavy „Lidová architektura Středočeského kraje“. Celodenní bohatý doprovodný program nabídne účastníkům ukázky tradičních stavebních řemesel (tesař, šindelář, kovář, kamnář, práce s hlínou, štípání břidlice), vystoupení folklorního souboru, ukázku vyučování ve venkovské škole za časů císaře Františka Josefa, výtvarnou dílnu a hry pro děti, promítání filmů o lidovém stavitelství a práci stavebních řemeslníků, odborný výklad v jednotlivých objektech muzea a též možnost posezení s občerstvením v hospodě.
Zájemci budou mít možnost se seznámit s vybranými nejzajímavějšími vesnickými památkami a sídly na Kouřimsku i v širším regionu prostřednictvím speciálně vydané skládačky, která by měla sloužit jako stručný průvodce po památkovém dědictví zdejšího venkova.
![]()
Širší oblast Kouřimska není nijak geograficky vyhraněným či historicky uceleným regionem a leží na pozoruhodném zřetelném předělu dvou větších geomorfologických celků – zatímco na severovýchodě se rozprostírají rozsáhlé mírně zvlněné roviny úrodného Polabí patřící do České tabule, je krajina Středočeské pahorkatiny na jihozápadě zcela jiná, kopcovitá hustě zalesněná s drsnějším klimatem a méně vhodná k zemědělskému využití. Také osídlení se v obou těchto částech vyvíjelo odlišně. Polabská nížina je starým sídelním územím obývaným kontinuálně již od pravěku, venkovské osady zde proto vznikaly už v raném středověku a v jeho vrcholné fázi pak byly zpravidla přeměněny na pravidelně vyměřená velká návesní vesnická sídla. Naproti tomu intenzivnější kolonizace lesnaté vrchoviny na Černokostelecku a v Posázaví probíhala až od 13. století a tehdy zakládané drobné vsi byly ve století 14. postupně znovu vysazeny a vytyčeny s pravidelným půdorysem. Zde také najdeme větší množství dochované původní roubené zástavby. Ta byla v bohatých rovinatých krajích průběžně od 18. století prakticky kompletně nahrazena zděnou klasicistní a později koncem 19. století eklektickou vesnickou architekturou, s jejímiž zbytky se zde dosud setkáváme.
Záměrem Dnů lidové architektury je představit široké veřejnosti mnohotvárnou, jedinečnou a mnohdy neprávem opomíjenou historickou architekturu našeho venkova. Přáním pořadatelů je, aby se staly podnětem k hlubšímu poznání a pochopení hodnot a významu lidového stavitelství a zároveň impulsem k posílení vědomí odpovědnosti za jeho uchování.